Centro zastávalo úlohu levnější alternativy k vyšší řadě modelů Treo a cíleno bylo zejména na uživatele, kteří až doposud chytrý telefon nevyužívali, ale chtěli nějaký takový model vyzkoušet. Mířilo na uživatele, kteří chtěli pohodlně spravovat své kontakty, kalendář a další informace v telefonu, za jehož vzhled nebo velikost se nebudou muset stydět, ani když jej vyndají z kapsy např. v kavárně. Centro se totiž nejen dobře používalo, ale také velmi dobře vypadalo.

Vzhledu dominovala stříbrná část telefonu, kterou vždy doplňoval lesklý barevný zbytek těla přístroje. Velkou výhodou přístroje byly jeho malé rozměry, které spíše než chytrý telefon připomínaly spíše naprosto běžný mobil.

Kvůli menším rozměrům musela být kompletně přepracována QWERTY klávesnice, kdy došlo k pozměnění materiálu tlačítek i jejich samotného tvaru a rozložení. Zmenšení rozměru tlačítek i jejich rozestupů a použití jiného materiálu (mnohem více gumového) na první pohled vyvolávalo myšlenku, že psaní bude o dost pomalejší než na smartphonech řady Treo. Naštěstí tomu tak ale nebylo, a po krátké chvilce bylo možné psát i na Centru příjemně rychle a s minimem překlepů.

Navigační tlačítka a tlačítka pro příjem a ukončení hovoru pod displejem jsou sice kompletně plochá, na druhou stranu ale nabízejí příjemnou velikost umožňující pohodlné ovládání. Stejně jako u QWERTY klávesnice si na ně uživatelé zvykli velmi rychle. Jedinou nevýhodu tak mohlo představovat směrové tlačítko, které přeci jen bylo pro uživatele s většími prsty možná až příliš malé.

Zklamáním byl stylus (dotykové pero), který byl tenký a kompletně plastový. Nic však nebránilo pořízení nějakého lepšího.

Displej byl menší, než u telefonů řady Treo, to však nebyl jeho problém. Mnohem horší byly jeho vyvýšené okraje, které vůbec nepomáhaly pohodlnému ovládání. Texty a tlačítka některých aplikací navíc byly umístěny až na samotný okraj displeje, což celou situaci ještě zhoršovalo. Je vidět, že na ovládání prstem se v té době ještě přílišný důraz skutečně nekladl.

Na levém boku zařízení se nacházelo zdvojené tlačítko pro regulaci hlasitosti a tlačítko pro hlasový záznamník. Za pomoci jednoduché aplikace bylo možné tlačítko pro regulaci hlasitosti upravit pro posunování v textu, což bylo mnohem užitečnější. Na levém boku zařízení se nacházel slot pro paměťovou kartu microSD, kvůli jejíž výměně však bylo nutné sejmout zadní kryt a dokonce i vyjmout akumulátor, což rozhodně nebylo ideální řešení. Skvělé však bylo posuvné tlačítko na vrchní hraně přístroje umožňující přepínat mezi klasickým režimem a vibračním vyzváněním.

Celkové hodnocení telefonu bylo velmi pozitivní, protože se jednal o malý a lehký smartphone, který v řadě oblastí dokázal předčít svou dobovou konkurenci.

Zdroj: Shaun McGill pro Lost in Mobile.com