Sony Tablet P přináší mezi tablety malou revoluci. Místo jednoho velkého displeje totiž přichází se dvěma menšími, které je možné složit k sobě. Uživatelům nabídne zajímavý koncept i zajímavou výbavu. Bude to však stačit? Jak se výrobce vypořádal s optimalizací softwaru, který je připravený pro zařízení s jednou obrazovkou? Bude se jednat o úspěšné zařízení, které ukáže cestu, nebo spíše skončí jako řada dalších pokusů v propadlišti dějin?
|
V pořadí druhý tablet společnosti Sony s operačním systémem nás zaujal. Vždy se těšíme na zařízení, které slibuje něco jiného, než na co jsme byli doposud zvyklí. A Sony Tablet P toto dokonale splňoval. Zatímco první tablet od Sony - model označovaný písmen S - ve své konstrukci ničím nepřekvapil, Tablet P se dvěma rozevíracími displeji na tom byl dokonale opačně. V zavřeném stavu díky svým menším rozměrům zařízení dobře padne do kapsy, v otevřeném naopak zaujme svou příjemnou tloušťkou. Dalším plusem přístroje je pak certifikace Sony PlayStation, která naznačuje, že zařízení je určeno také pro hraní her. Ano, skutečně tomu tak je - jeden z displejů totiž může výborně posloužit pro zobrazení všech potřebných herních prvků, zatímco na druhém displeji se odehrává samotné hraní. Použití dvou displejů však přináší zároveň jednu důležitou otázku - jak se Sony podařilo pro toto uspořádání přizpůsobit operační systém, kterým je v tuto chvíli Android HoneyComb.
Ohledně praktických otázek používání jsme byli tedy hodně napjatí a se svými dojmy se samozřejmě na dalších řádcích podělíme i s vámi.
Hardware
Ani z velké dálky nehrozí, že byste si Sony P mohli splést s jakýmkoli jiným zařízením. Přední i zadní rozevírací strany přístroje jsou tvořeny stříbrným plastovým krytem, zatímco menší postranný hrany jsou tvořeny černým lesklým plastem. Čelní strany zařízení jsou sice matné, což znamená, že lépe odolávají otiskům prstů, škrábancům přesto ale odolat zcela neumějí. Konstrukce samotná působí docela solidně, i když je pravdou, že občasnému zavrzání se nevyhne. S hmotností 370 g je přístroj o něco lehčí, než bývají běžné sedmipalcové tablety, díky použité konstrukci se navíc váha vždy dobře rozloží, tudíž tablet působí vždy velmi vyváženě. Díky rovnoměrnému zaoblení otevřený přístroj navíc vždy dobře sedí na jakémkoli rovném povrchu.
Na pravé boční hraně se nachází microUSB konektor, vyčleněný napájecí konektor (kompatibilní s adaptéry pro Sony PSP), tlačítko pro ovládání hlasitosti, mikrofon a reproduktor. Ten je zde bohužel pouze jeden a svou kvalitou příliš nepřesvědčí, obzvláště po té, co jsme si mohli vyzkoušet PlayStation Vita, jehož zvuk je na zcela jiné úrovni. Zvuk je navíc docela tichý, nastavení maximální hlasitostí bude často jedinou možností. Odnímatelný kryt spodní strany ukrývá prostor pro akumulátor, SIM kartu a paměťovou kartu formátu microSD (ačkoli bychom očekávali spíše kartu klasického většího formátu).
Klouby displeje sice vyčnívají ze zadní strany, jsou ale navrženy tak, aby mohly oba displeje při otevření doléhat co nejvíce k sobě. Pokud přístroj otevřete, budou na vás s výjimkou kamerky ve vrchní části a výřezu pro prsty ve spodní části koukat dvě stejné černé lesklé plochy. Ve výřezu pro snadnější otevírání přístroje je umístěno také indikační světlo, které funguje podobně jako třeba u telefonu Sony Ericsson Xperia Ray. Modrým světlem tablet indikuje příchozí elektronickou zprávu nebo novinky na sociálních sítích, červeno-oranžovým světlem pak varuje před docházející energii.
Oba dva použité displeje jsou zcela identické - mají úhlopříčku 5,5 palce, rozlišení 1024 x 480 bodů a jsou vyrobeny technologií TruBlack, která by měla slibovat věrnější podání barev, což se celkem daří. AMOLED displej by ale byly určitě lepší, a když může Samsung Galaxy Note nabídnout AMOLED displej s úhlopříčkou 5,3 palců, mělo by je být možné sehnat i o kousek větší. Celkově displeje nejsou špatné, takový PlayStation Vita - nabízející z přenosných zařízení výrobce momentálně zřejmě nejlepší displej - je na tom ale ještě podstatně lépe. Zejména při pohledu z větších úhlů je zobrazení docela namodralé. Displeje nejsou kryté odolným Gorilla Glass sklem, v tomto případě to ale až tak nevadí, protože při přenášení jsou chráněny uzavíratelným zbytkem těla přístroje. Na rozdíl od bratříčka Sony Tablet S není dnes testovaný model vybavený infračerveným vysílačem, což je vzhledem k rozměrům přístroje docela škoda.
Zaznamenali jsme také problémy s příjmem Wi-Fi signálu, tablet míval běžně o jednu až dvě čárky méně, než ostatní přístroje. U kusu určeného pro japonský trh jsme však tyto potíže neměli, možná se tedy bude jednat jen o problém našeho kusu.
Fotoaparáty
Uvnitř přístroje se vedle displeje nachází VGA kamera určená zejména pro tvorbu autoportrétů nebo videotelefonování, pro které Sony dokonce připravilo vlastní aplikaci. Na zadní straně přístroje se pak nachází fotoaparát s rozlišením pět megapixelů doplněný o automatické ostření. Ačkoli fotoaparáty v tabletech zdaleka nepatří mezi špičku, stále je v porovnání s řadou ostatních tabletů slušná výbava, a pokud dáte přístroji šanci, zjistíte, že dokáže pořídit i celkem kvalitní snímky. S horšími světelnými podmínkami se však přístroj příliš vypořádat nedokáže.
Nechybí ani podpora záznamu videa, u kterého se dokonce zapojuje i ne vždy zrovna hbité automatické ostření. Video je možné pořizovat v rozlišení až 720p a vybírat je možné z celkem tří úrovní kvality. I tentokrát platí to samé, co u fotoaparátu - pokud se chcete dočkat kvalitních videií, budete potřebovat dostatek světla.
Výdrž a výkon
Dva displeje by daly pořádně zabrat nejednomu zařízení, proto jsme rádi, že výrobce použil akumulátor s kapacitou 3080 mAh. Sony by mohlo jít příkladem v tom, jak si poradilo s přehráváním videa. Při přehrávání videa - ať již ze souboru uloženého v přístroji nebo z webových stránek - si totiž můžete vybrat, zdali budou použity oba displeje, nebo pouze vrchní (spodní displej však bohužel zůstává stále aktivní a ubírá tak cennou energii). I přesto však zařízení dokázalo při našem testu přehrávání videa dosáhnout na šest hodin a 50 minut. Na vítězství to sice nestačilo, přesto jsme ale byli vzhledem ke dvěma displejům touto hodnotou příjemně překvapeni.
O pohon Tabletu P se stará dvoujádrový procesor s frekvencí 1 GHz doplněný o 1 GB operační paměti. Pokud výkon porovnáme s podobně vybaveným Samsungem Galaxy Tab 7.0 Plus vybaveným pouze jedním displejem, zjistíme, že Sony ve všech důležitých testech ztrácí. A zde se dostáváme k jednomu z problémů. Sony muselo kvůli použití dvou displejů do značné míry upravit jinak běžný Android HoneyComb 3.2, z čehož vyplývá několik ne zrovna kladných vlastností, typicky např. pomalejší reakce přístroje nebo horší reakce při úpravách hlavních obrazovek. Celkově si ale aplikace nevedou až tak špatně, příjemně nás v tomto ohledu překvapil zejména webový prohlížeč.
Software
Již výše jsme se zmínili o tom, že Sony u softwaru bylo nuceno vyřešit překážku v podobě dvou displejů. Mezi ty nejvýraznější změny patří upravená horní stavová lišta, kde kromě tlačítka pro aktivaci vyhledávání dále naleznete i ikonky pro rychlý přístup k e-mailu, sociálním sítím a videu. V pravé části této lišty jsou pak odkazy k rychlému zpřístupnění multimediálního obsahu. Grafickou proměnou prošla také nabídka aplikací. Výborně se u Sony vypořádali s internetovým prohlížečem, který plynule využívá obou displejů (druhý displej je schopný také v případě potřeby zobrazit klávesnici). Zejména u internetu jsme dva displeje skutečně uvítali. I když mezera mezi displeji může trochu vadit, vynahradí vám to plynulý posun stránek a také celkem bezproblémová podpora technologie Flash (alespoň dokud jej nebudete nutit, aby se vešel na oba displeje).
Pojďme se podívat také na připravené aplikace. Cassandra promění přístroj v hodiny s předpovědí počasí a nejnovějšími zprávami, které ignorují standardní nastavení displeje, tudíž budou po spuštění zobrazeny neustále. Ideální pro případ, kdy je tablet umístěn do nějaké kolébky. Prostřednictvím Crackle můžete zdarma sledovat různé streamované filmy i seriály (včetně známějších titulů). V Cooklet je možné najít recepty na zajímavá jídla s možností se o ně podělit na sociálních sítích. Tyto programy dokážou dobře využít obou displejů, tudíž pak při přechodu do aplikací, které takto optimalizovány nejsou, zavládne trochu zklamání. Ačkoli přístroj samotný umožňuje aplikace spouštět na jednom i obou displejích, většina neoptimalizovaných programů při pokusu o práci na obou displejích nahlásí chybu nebo spadne. K dispozici je i většina obvyklých aplikací od Googlu, z nějakého důvodu však chybí program pro přístup na YouTube.
Sony připravilo i aplikace pro přístup ke svým službám Music Unlimited a Video Unlimited, bohužel však nelze říci, že by jejich používání bylo zrovna nejpříjemnější. A i přes patálie při prvním spuštění programu a přihlašování ke službě zjistíte, že nabízený obsah je většinou možné výhodněji pořídit jinde. Naše snahy dokonce vedly k nutnosti dvojího restartování přístroje. Pokud se vám však podaří vše zprovoznit, budete mít přístup k více než 10ti milionům skladeb. A samozřejmě také k mnoha nejrůznějším videím. Při přehrávání videa se využívá vrchní displej k jeho zobrazení a spodní k ovládání. Díky podpoře technologie DLNA je možné pořízený obsah přehrávat také např. na velké obrazovce televizoru nebo prostřednictvím kvalitního hudebního systému.
Hraní
Sony by mělo určitě rozšířit nabídku her. Ačkoli slibuje mnoho různých zajímavých titulů, v současné době jich není zdarma ani za poplatek mnoho. Je to škoda, např. pro Sony Ericsson Xperii Play je her k dispozici mnohem více. Hraní samotné je pak podobné např. hraní na modelu Tablet S. K ovládání her se používá ovládací panel na spodním displeji, jehož rozložení i velikost si můžete upravit podle svých potřeb, tudíž pohodlně padne každému. I přesto je však jasné, že na ovládání pomocí hardwarových specializovaných ovladačů tento způsob zřejmě nikdy nedosáhne. Na druhou stranu se na to ale dá zvyknout.
Závěr
Skutečně nás zajímalo, jak se Sony podaří vypořádat s využitím dvou displejů. Samotná konstrukce je spíše průměrná, určitě by se dal najít prostor pro zlepšení, typicky poměrně slabé kryty. Určitě jsme však rádi za snahu přijít s něčím novým, ačkoli je pravdou, že operační systém Google Android HoneyComb počítá pouze s jedním displejem, a je to vidět. Nejčastěji se to projevuje v tom, že i přes snahu Sony vytvořit několik zajímavých programů, zůstává spodní displej většinou nevyužitý. A YouTube aplikace chybí úplně. Navzdory poměrně vysoké ceně, která je srovnatelná s Apple iPADem, se mu však Sony nevyrovná v uživatelské přívětivosti. Z části za to mohou pomalejší přechody mezi obrazovkami, za druhé také předěl mezi nimi. Některým uživatelům by mohly vyhovovat kompaktní rozměry v zavřeném stavu ideální pro častější přenášení, většině uživatelů však doporučujeme se spíše poohlédnout někde jinde.
Plusy
- Zajímavá konstrukce
- Využití obou displejů při prohlížení internetu
Mínusy
- Nedostatek optimalizovaného softwaru
- Špatný zvuk
- Nepříliš odolné tělo přístroje
- Problémy s příjmem Wi-Fi
Podtrženo a sečteno
Sony Tablet je důkazem, že zařízení se dvěma displeji tohoto typu by mohlo fungovat. Potřebovalo by však mnohem více péče, zejména v oblasti softwaru.
Zdroj: Mat Smith pro engadget.com