Předpokládalo se, že v roce 2011 se tablety s Androidem konečně stanou pro iPAD od Apple velkou konkurencí. Ve skutečnosti se tak ale nestalo. Proč tablety s Androidem selhaly?
|
Loňský veletrh CES nebyl v podstatě o ničem jiném, než o Androidových tabletech. Google právě představoval třetí verzi operačního systému Android, která byla ušita přesně na míru těmto zařízením. Zahanbit se samozřejmě nenechali ani výrobci koncových zařízení, kteří představili obrovské množství tabletů nejrůznějších cenových kategorií.
Technologický svět nežil ničím jiným. Lidé byli možnostmi Androidu HoneyComb uneseni. Nemluvilo se o ničem jiném. Motorola, Asus i další výrobci předváděli své nablýskané kousky a lidé žasli nad tím, co všechno mají umět. Apple iPAD se v té době již hřál na výsluní, za rok 2010 se ho prodalo kolem 15 milionů kusů. Cíl Androidu pro následující období byl jasný – ukousnout si co nejvíce z obrovského trhu, který se pro tablety otevíral.
V oblasti chytrých telefonů na tom byl Android přeci jen lépe. Klíčový byl rok 2010, ve kterém se z velmi malých tržních podílů během několika málo měsíců dostal na první pozici mezi mobilními platformami. Pokud jsme se podívali na všechny ty velké výrobce, nemohli jsme očekávat nic jiného ani na poli tabletů. V nejhorším případě se očekávalo, že podíl Androidu a iPADu bude vyrovnaný. Ještě v polovině roku 2011 většina zasvěcených komentátorů věřila tomu, že tablety s Androidem do konce roku ovládnou trh.
K tomu ale nikdy nedošlo.
Místo toho Android běžel jen zhruba na 15 – 30 % prodaných tabletů (mírně záleží na úhlu způsobu výpočtu prodejů a také na tom, co ještě za tablet s Androidem považovat, a co již ne – viz. Kindle Fire). To sice není ideální, ale zároveň to není ani nejhorší.
Zřejmě to ale horší bude, protože aktuální čísla rozhodně neskýtají příliš naděje v lepší budoucnost. oslední údaje totiž hovoří o tom, že v počtu navštívených webových stránek tvoří na americkém trhu 95% přístupů právě iPAD (v globálním měřítku je to 88%; samozřejmě porovnáváme v rámci tabletů). Z toho se dají vyčíst dvě věci – za prvé buď zákazníci tablety s Androidem kupují stále méně, nebo za druhé – je nepoužívají. Nejspíše to bude kombinace obojího. Ať je tomu tak či onak, zdá se, že situace tabletů s OS Android nevypadá zrovna růžově.
Co tedy vězí za takovým propadem zájmu o tato zařízení během roku 2011? Osobně za tím vidím čtyři hlavní příčiny, na které se nyní postupně podíváme.
4. Displeje s poměrem stran 16:9
Google se snažil být inovativní, a proto se do tabletů rozhodl prosadit displeje s poměrem obrazu 16:9 místo toho, aby zvolil stejné rozlišení jako iPAD, tedy 4:3. Znělo to dobře, bylo to něco nového. Navíc je poměr stran 16:9 spojován s HD rozlišením a 4:3 s SD rozlišením. Probléme je však v tom, že pokud vezmete takovéto zařízení do ruky, působí vratce a nešikovně. Standardně se tyto tablety navíc používají s displejem naležato, tudíž pak v ruce působí, jako kdybyste uchopili displej od notebooků, akorát bez klávesnice. Formát iPADu je přirozenější, protože připomíná např. knihu nebo časopis. Pokud tablet s displejem o poměru stran 16:9 uchopíte na výšku, bude vám displej zase připadat příliš úzký. Nyní již bude pro Google řešení tohoto problému dost obtížné. Standardně s poměrem stran 16:9 totiž počítá nejen nový Android 4.0, ale i obrovské množství přístrojů, takže i kdyby se Google rozhodl software předělat, příliš by to nepomohlo.
3. V korporátní prostředí se Androidu příliš nevěří
Jedním ze způsobů, jak výrazně pomoci prodejům tabletů s Androidem, byly velké kontrakty s odběrateli, jako jsou nemocnice, podniky nebo školy. Takovéto subjekty by pořizovaly stovky a tisíce kusů. Hodně na to vsázel např. Samsung, který se na takovéto prodeje speciálně připravoval. Zájem ale nakonec nebyl tak veliký, protože představitelé podniků se začali obávat škodlivých aplikací a vírů (malwaru), který se na Androidu začal rychle šířit. Možnost, že se jejich prostřednictvím naprosto nepozorovaně dostanou citlivá data z paměti přístrojů do nepovolaných rukou, nechtěl nikdo riskovat. I proto prý tvoří až 95% tabletů v podnicích konkurenční iPAD.
2. Absence optimalizovaných aplikací
Navzdory potížím s poměrem stran 16:9 i počátečním problémům a chybám nového Androidu HoneyComb (které již Google vyřešil), není v podstatě samotný operační systém vůbec špatný. Skvělé jsou např. mini aplikace a možnosti, které jim systém nabízí, nebo propracovaný multitasking. Velmi hezký je také vestavěný G-mail klient. Povedla se také čtečka elektronických knih. Rovněž tak internetový prohlížeč. Problém je, že takovéhoto povedeného softwaru je ale málo. Google určitě spoléhal na externí vývojáře, ti rozhodně neukázali tolik, kolik by bylo možné. Kde jsou aplikace jako Google Analytics, Google Plus, Google Finance nebo editor Picnik? Google se místo tvorby aplikací speciálně pro tablety raději zaměřuje na HTML5 aplikace, které jsou univerzálně přenosné mezi telefony, tablety i počítači. To je jistě na jednu stranu chvályhodné a užitečné, dedikované aplikace přímo pro tablety by ale určitě znamenaly velkou konkurenční výhodu.
A běžní uživatelé by určitě také přivítali spíše rychlost a jednoduchost specializovaných aplikací, které mohou spustit jedním jediným kliknutím na ikonku v nabídce. Je škoda, že se do toho Google příliš nehrne. Takto to vypadá, že Android tablety jsou užitečné pro prohlížení webu, ale příliš se již nehodí pro řadu dalších činností.
1. Ceny
Když jsem získával první informace o iPADu, očekával jsem, že Apple podobně jako u většiny svých zařízení nastaví vysokou cenu. Když jsem ale zjistil, že základní model se bude prodávat za 499 USD, byl jsem příjemně překvapen, protože jsem čekal klidně i dvojnásobku částku. Právě rozumně nastavenou cenu považuji za vůbec jeden z nejdůležitějších marketingových tahů společnosti Apple. Ještě větší šok jsem však zažil při představení prvního významnějšího tabletu s Androidem. Byla jím Motorola Xoom a cena byla nastavena na úroveň 800 USD. Tato částka mě přinutila k nechápavému kroucení hlavou. Hned se objevila celá řada názorů a komentářů, které takto vysokou cenu ospravedlňovaly a vypočítávaly, co vše navíc Motorola oproti iPADu nabízí. Teoreticky byly ty argumenty správné, prakticky však Motorolu Xoom nikdo nekupoval. Během roku 2011 se cena těchto tabletů postupně ustálila na zhruba 400 – 500 USD, přesto to však bylo z pohledu běžných uživatelů příliš za něco, co se hodí zejména k prohlížení internetu.
Co teď?
Ani vlastní čísla společnosti Google nemohou malovat příliš dobrou budoucnost a není příliš pravděpodobné, že situaci výrazně zlepší uvedení Androidu 4.0 Ice Cream Sandwich. Ten totiž výše zmiňované problémy pro tablety neřeší, zaměřuje se spíše na sjednocení systému pro chytré telefony i tablety. Největší nectnosti zůstávají stále zachovány.
V minulých týdnech samotný Google zveřejnil informace o tom, že pod vlastní značkou připravuje špičkový tablet, který se na trh dostane v polovině roku 2012. Neoficiálně se také spekuluje i o tom, že Google rovněž připravuje levný 7“ tablet jako konkurenci pro Amazon Kindle Fire, který se velmi rychle stal druhým nejprodávanějším tabletem roku 2011.
Nicméně dokud Google nedokáže vyřešit čtyři výše zmiňované nedostatky, nebude se nejspíš situace tabletů založených na této platformě příliš zlepšovat.
Zdroj: Jason Hiner pro Tech Republic.com