Balení a dodávané příslušenství

Byl jsem docela překvapený stylem balení, který v HP zvolili. Krabička svým stylem totiž docela připomíná balení starších Palmů. Nese se v modro-oranžovo-bílém barevném provedení souznícím s barvami operátora a vyvolávala ve mně nostalgické pocity. Na to, že se jedná o levné zařízení, se ale jedná o moc pěkné balení.

Kromě přístroje samotného tvoří její obsah několik příruček, průměrně kvalitní 3,5 mm stereo headset, adaptér a bohužel také magnetický microUSB kabel a redukce na 3,5 mm jack konektor. Zmizel dobře známý text „Navrženo v Kalifornii.“

Na dodávaném síťovém adaptéru je možné narazit na logo Palm, což je jediné místo, kde se můžeme s tímto původním označením setkat (pokud nepočítáme několik míst v operačním systému přístroje). Na samotném přístroji se nacházejí pouze loga HP a mobilního operátora AT&T, s nápisy jako je Palm či webOS se zde možná i trochu překvapivě nesetkáme.

Konstrukce a kvalita provedení

Můj první dojem po vybalení telefonu z krabice byl, že je až neskutečně drobný. I po měsíci používání se stále divím, jak se lidem v HP podařilo všechnu tu výbavu poskládat do tak malého přístroje. Očekával jsem, že přístroje bude o něco menší než Palm Pre, rozdíl je ale opravdu výrazný. HP Veer kompletně schováte pod kreditní kartu a při přenášení se vleze i do té nejmenší kapsičky. Od představení původního Palmu Pre v roce 2009 mě žádný jiný přístroj od Palm (případně HP) tak nezaujal. Ačkoli osobně přiznávám preferenci přístrojů s velkým displejem, Veer jsem si během používání užíval. Díky elegantním tvarům a jemným křivkám perfektně padne do ruky. Navíc se i zcela bezproblémově ovládá i v případě, že zrovna máte k dispozici pouze jednu volnou ruku. Povrch přístroje je tvořen měkkým soft-touch materiálem připomínajícím stařičký Zire 72, na rozdíl od něho by však tento povrch měl být mnohem kvalitnější a nemusel by se začít trhat po několika týdnech.

HP Veer působí tak trochu jako opak většiny aktuálních chytrých telefonů, což ale s přihlédnutím ke stylu používání telefonu nemusí být nutně nevýhoda, možná právě naopak.

Častým důvodem stížností spojovaných se současnou generací webOS přístrojů byla jejich horší konstrukční kvalita. Ačkoli jsme již v posledních měsících mohli spolu s novými modely Pre Plus a Pre 2 zaznamenat určité zlepšení, výraznější posun je možné zaznamenat až u dnes testovaného Palmu Veer. Pryč je jakákoli vůle při vysunutí klávesnice, pryč jsou nedokonalé krytky konektorů i jakýkoli špatný dojem ze zpracování. A to mohu s čistým svědomím říci i po měsíčním používání. Absolutně se neobávám toho, že by např. mohlo přestat fungovat vypínací tlačítko, jako se tomu stávalo u starších Palmů Vx, Tungstenu T5 či Palmu TX. Spolehlivým dojmem působí i boční tlačítka pro regulaci hlasitosti. Nejsou moc vystouplá, jejich použití vyžaduje přiměřený stisk a ve svém uložení se nijak nevyklají.

Trochu se ale obávám dlouhodobé trvanlivosti ničím nechráněných kontaktů synchronizačního (napájecího) portu. Mám strach, že dlouhodobější intenzivnější používání a kontakt s jinými předměty (např. s klíči v kapse apod.) by jim nemusel vůbec svědčit. Totéž platí i o logu výrobce a operátora na krytu přístroje – zdá se, že se s velkou pravděpodobností brzy začnou poměrně snadno odírat.

Možná jste již z popisu dodávaného příslušenství pochopili, že k Veeru není možné současně připojit více kabelového příslušenství – bude tedy nutné volit mezi napájecím adaptérem, synchronizačním kabelem a sluchátky. Pouze jeden jediný přístroj – již téměř zapomenuté Treo 800w – nutilo uživatele dělat takovouto volbu. Řešením může být použití Touchstone nabíječky a bezdrátových sluchátek, přesto by toto omezení mohlo leckomu vadit. Je také škoda, že Palm nepoužívá standardizovaný microUSB konektor, který je dnes možné nalézt na velkém počtu nejrůznějších přístrojů a není nic lepšího, než když můžete všechny své přístroje dobíjet prostřednictvím jednoho kabelu nebo adaptéru. Toto celkově pociťuji za jednu z největších nevýhod tohoto malinkého modelu. S absencí klasického 3,5 mm jack konektoru se smířit dokážu, ten dříve nenabízel téměř žádný telefon od Palmu, ale nestandardní synchronizační konektor, ten mi chybí hodně.

Pokud si přístroje prohlédnete, určitě najdete místa, kam by šlo konektory umístit. I kdyby to mělo být za cenu mírného zvětšení rozměrů. Tímto krokem se HP tak trochu řadí po bok Apple, což velká skupina uživatelů v žádném případě nebude oceňovat.

Bohužel, seznam omezení, které musel přístroj podstoupit, ještě není u konce. Dalším zcela jistě nepříliš populárním zásahem do uživatelské volnosti je totiž napevno vestavěný akumulátor bez možnosti jeho snadné výměny a také absence slotu pro paměťové karty. A to už jsou na moderní smartphone docela zásadní omezení. Pokud bychom HP Veer porovnávali s telefony typu BlackBerry nebo Android, které v drtivé většině vše výše zmíněné nabídnou, nevyjde nám srovnání pro HP příliš přívětivě. On i takový iPhone nakonec z tohoto srovnání vyjde lépe. Pokud dobře rozumím snaze cílit tento model na mladé uživatele, opět mi nedává příliš význam použití nejrůznějších redukcí, které budou nejenom při poslechu hudby, což je v této skupině lidí oblíbená činnost, komplikovat život. Nešťastná je také kombinace nestandardního dobíjecího konektoru spolu s napevno vestavěnou baterií. Na cestování opravdu velmi nešťastné řešení, výdrž tohoto modelu navíc také nepatří mezi nejlepší. Pokud bychom se smířili s nutností pořízení Touchstone nabíječky a bezdrátových sluchátek, zvednou se nám tím celkové náklady na pořízení telefonu a HP Veer již nebude působit zdaleka tak výhodně, jak by mohl.

Tato v posledních odstavcích zmiňovaná omezení mohou podle mého názoru tomuto modelu „zlomit vaz.“ Jedná se totiž o docela zásadní limity a bojím se, že celá řada dnešních náročnějších uživatelů na ně nebude ochotna přistoupit a Veer si buď nekoupí vůbec, nebo jej budou krátce po zakoupení vracet prodejcům či se jej jiným způsobem zbavovat.

Fotoaparát a reproduktor

Další oblastí, kde zavládlo při pohledu na specifikace zklamání, byl fotoaparát. Ten je sice při zhodnocení několika testovacích snímků lepší než ten u Palmu Pixi, na druhou stranu ale postrádá automatické ostření, které by mi při každodenním používání přístroje již chybělo. Rozlišení snímače činí pět megapixelů. Na druhou stranu je výhodou takovéhoto řešení skutečnost, že na pořízení fotografií téměř nemusíte čekat, což se o některých smartphonech vybavených fotoaparátem s automatickým ostřením rozhodně říci nedá. Za dobrých světelných podmínek se dají pořídit i docela povedené snímky. HP má ale rozhodně co dohánět, protože konkurence je rozhodně dál. A to samé platí i o opravdu velmi slabé obslužné aplikaci. Ani záznam VGA videa v ostřejším srovnání příliš neobstojí, je srovnatelný se zhruba tři roky starými telefony a šest až sedm let starými digitálními kompakty.

Hlasitý reproduktor není na tak malinký přístroj špatný, rekordy v hlasitosti ani čistotě ale netrhne. Na druhou stranu tomu ale není tak dávno, co ani mnohem větší přístroje hlasitý odposlech nenabízely, proto se nebudu pouštět do žádné kritiky. Je však pravda, že občas si protistrana stěžovala na horší kvalitu zvuku a chvílemi jsem měl potíže i s hlasovým systémem hlasové schránky a bankovnictví. Běžně ale bylo telefonování bezproblémové, své prvenství v kvalitě hlasitého odposlechu si ale podle mého názoru mezi přístroji „Palm“ stále drží stařičké Centro.

Vibrační vyzvánění je oproti staršímu Pixi mnohem silnější. Naštěstí byla přenesena lesklá zadní strana, která může dobře posloužit jako praktické zrcátko (na jeho účel si každý jistě přijde sám, nápovědou může být např. kompozice autoportrétů, úprava make-upu či jen jednoduché estetické hledisko).

Klávesnice

Veer 4G nabídne stejnou klávesnici s oddělenými vypouklými tlačítky jako většina starších telefonů značky. Osobně mi stejně toto řešení přijde nejlepší. Ačkoli se klávesnice musela vejít na hodně malou plochu, rozdíl není nijak výrazný a na psaní si zvyknete po několika minutách. Škoda, že chybějí kontrastní oranžové popisky tlačítek, které jsem si oblíbil u původního Pre. Ocenil jsem naopak vylepšené podsvícení, které je silné a rovnoměrné pod celou klávesnicí (u Pixi bylo podsvícení nerovnoměrné, horní rohy a levý dolní roh byly tmavší než zbytek tlačítek). Stejné „problémy“ ale měly Palmy delší dobu, takže je dobré vidět, že HP reaguje na tyto drobnosti i u přístrojů nejnižší třídy.

Pokud bych měl zhodnotit dojem ze psaní, osobně bych volil spíše „více klapavou“ klávesnici modelu Pixi, ale ani zde nebudete mít se psaním problém. Po několika málo dnech vám klávesnice dokonale vejde do krve. Osobně jsem rád, že se i v dnešní době, které dominují přístroje s velkými dotykovými displeji, objevují přístroje s hardwarovou klávesnicí. Osobně bych byl také rád, kdyby HP připravilo přístroj s boční výsuvnou klávesnicí.

Jediná stížnost spojená s klávesnicí nesouvisí ani tak s ní samotnou, ale ovlivňuje její používání – jedná se o hranu na spodku přístroje, která je docela ostrá. A ocenil bych také podsvícený mezerník, ale i to je záležitost, na kterou jsme již historicky zvyklí ze starších přístrojů značky. Celkově však v klávesnici není nutné hledat žádné problémy, ty si tento model vybral jinde.

Displej

Pokud jste zvyklí používat smartphone s velkým displejem a vysokým rozlišením, bude pro přechod na displej modelu Veer s úhlopříčkou 2,6 palců a rozlišením 320 x 400 bodů asi docela šok. Osobně musím ihned říci, že jako svůj hlavní telefon bych si přístroj s takto malým displejem již koupit jednoduše nemohl. Osobně mám v poslední době v oblibě přístroje s úhlopříčkou čtyři palce a více. Na druhou stranu ale musím dodat, že u testování tohoto modelu jsem vydržel mnohem déle, než jsem na začátku očekával.

Beze změn zůstala i ploška pro dotyková gesta. A stejně jako Graffiti ploška u starších PalmOS přístrojů mě i tento pozůstatek neustále rozčiloval. Mám pocit, že tato ploška se s webOS přístroji vleče jen kvůli tomu, že si Palm nechtěl nebo nemohl dovolit umístit do prvního Pre větší displej. Tato plocha má jednoduše rozšířit prostor, který již nemohl obsáhnout samotný displej. U dalších webOS přístrojů by jednoznačně měla být veškerá gesta řešena v rámci samotného displeje (popřípadě podobně jako u BlackBerry PlayBooku přinejhorším v oblasti jeho rámečku). Slibným náznakem ale může být HP TouchPad bez jakýchkoli náznaků této plochy. Pokud by Veer tuto plošku neobsahoval, mohl mít jeho displej klidně úhlopříčku 2,8 palce a rozlišení 320 x 480 bodů a použitelnost přístroje by hned byla mnohem vyšší. Kvůli nižšímu rozlišení by se navíc mohly objevovat i problémy s kompatibilitou programů napsaných pro starší modely.

Pokud ponecháme stranou rozměry a rozlišení, je displej novinky oproti Pixi Plus mnohem lepší. Zlepšila se jak věrnost zobrazení barev, tak i rychlost odezvy (displej nemá problémy s duchy ani u rychlých her, což dříve nebylo samozřejmostí). Výrazně silnější je také podsvícení (nemám možnost přímého porovnání, ale dokonce bych řekl, že Veer se pyšní nejsilnějším podsvícením z doposud dostupných webOS telefonů). Z displeje jsem měl zcela identický pocit jako v době, kdy Palm představil Centro – to mělo oproti Treu rovněž menší displej, který se svou výhodu snažil napravit alespoň silnějším podsvícením a lepšími barvami.

Příjemné je použití krycího Gorilla sklíčka, které zajistí vyšší odolnost a trvalost displeje. I přes malé rozměry displej navíc skvěle reagoval na veškerá gesta, jejichž používání bylo krásně hladké a plynulé. Škoda, že takto si nevedl již první Pre, jeho hodnocení by se pak zcela jistě neslo v mnohem pozitivnějším duchu, než jak tomu dopadlo ve skutečnosti. S displejem jsem byl opravdu spokojený a na rozdíl od kontaktů konektoru pro připojení příslušenství se v jeho případě poškození rozhodně neobávám.

Jak jsem již zmiňoval v předcházejících odstavcích, tam, kde není potřeba zadávat text, je Veer možné zcela jednoduše ovládat jednou rukou (Gorilla sklíčko pomáhá i zde, ale o tom se ještě zmíním později). Možnost schovat klávesnici (např. oproti Pixi) je skvělá také v momentech, kdy přístroj používáte s displejem na šířku (např. web, sledování videa nebo třeba Angry Birds). Naopak mi hodně chyběla jakákoli možnost zadávat prostřednictvím displeje do přístroje text (i takové rozpoznávání Graffiti znaků či rozpoznávání hlasu by bylo užitečnější, než současný hodně omezený stav)!

Operační systém a výkon

V základním stavu je Veer vybaven operačním systémem webOS 2.1.2. Z 8 GB vnitřní paměti zůstává uživateli po prvním startu k dispozici zhruba 6 GB. Není nutné příliš pochybovat o tom, že Veer řeší většinu výkonových nedostatků staršího Pixi. Vše od běžného procházení systému až po hraní he reaguje mnohem rychleji. Zdvojnásobení operační paměti a použití novějšího procesoru s o 200 MHz vyšším taktem se tedy opravdu ukázalo jako dobrý krok. I tato pozitivní zkušenost mi dává naději, že Pre 3 i TouchPad by mohly být v tomto ohledu zcela příkladnými přístroji, ačkoli se budou muset vypořádat s displeji s mnohem vyšším rozlišením.

I přes výrazně nižší rozlišení se ale ani Veer bohužel stále nemůže v rychlosti odezvy rovnat s moderními telefony se systému Android nebo iOS. Oproti nim je stále nepatrně, i když viditelně, pomalejší. Bohužel se chování systému někdy mění ze dne na den a i tak základní úkony, jako je spuštění webového prohlížeče nebo kalendáře – nehledě pak spuštění náročnějších her – někdy trvá docela dlouho. Ocenil bych také možnost vypnout zbytečné animace, což by snad mohlo zrychlit odezvu telefonu nebo alespoň ušetřit nějakou tu energii.

Co se však týče multitaskingu, zde Veer rozhodně nezaváhá. Výkon je v této oblasti mnohem lepší než u prvního Pre i obou modelů Pixi a je zcela srovnatelný s Pre Plus. Žádné problémy telefon nevykazoval ani po otevření 41 karet.

Jednou z věcí, které nemám opravdu rád na platformě Android, je obrovské množství nejrůznějších systémových prostředí pocházejících z dílen jednotlivých výrobců (Motorola Blur, Samsung TouchWiz, HTC Sense). Tyto úpravy zpomalují odezvy, často jsou v nich chyby a protahují se kvůli nim aktualizace operačního systému na novější verze. Nicméně právě pro modely s malým displejem jako jsou Pixi nebo Veer bych ocenil, kdyby v HP připravili nějakou ořezanou verzi systému, protože některé grafické prvky současného webOS na malých displejích nepůsobí právě nejlépe. Dostat se např. k nabídkám v rozích displeje bylo častokrát velmi náročné. Možná by také nebylo špatné, kdyby u HP upustili od kulatých rohů aplikací a umožnily programům běh na celém displeji – mít možnost alespoň v některých případech skrýt neustále zobrazenou stavovou lištu, by se rozhodně mohlo hodit (příkladem může být internetový prohlížeč nebo např. práce s dokumenty). A určitě by se mi líbilo také rozšíření možnosti pracovat s telefonem na šířku, protože i v tomto režimu telefon skvěle padne do ruky.

V oblasti síťové konektivity si telefon vede dobře, potěší např. podporou rychlých dat HSPA+.

Konečně jsme se také dočkali hlasového vytáčení, které se nyní stalo součástí operačního systému. Že to ale přístrojům značky Palm trvalo! Jedná se o důležitý krok zpět, ale ani v tomto případě se možnosti webOS bohužel Androidu a iOS stále zdaleka nemohou rovnat.

Výdrž baterie, exhibition režim, další drobnosti

Zhruba dvě hodiny sporadického používání v prvních dnech testování s vypnutým Wi-Fi i Bluetooth při zhruba 10 minutách hraní, 10 minutách surfování, 5 minutách telefonování a jasem nastaveným na vyšší úroveň, si ukousli zhruba 20% kapacity akumulátoru. Ani v dalším průběhu testování se mi ale nezdálo, že by měly tyto činnosti nějak výrazný vliv na stav akumulátoru. Přesto mám ale strach o dlouhodobější životnost baterie, protože chybí možnost její snadné uživatelské výměny.

Protože jsem neměl k dispozic Touchstone nabíječku, nemohl jsem vyzkoušet možnost automatického spuštěn exhibition režimu. Ten lze ale alespoň vyvolat ručně s tím, že si můžete nechat zobrazit displej s aktuálním časem, s prezentací fotografií nebo vaší nejbližší agendou. Displej se zobrazením času navíc nabízí denní a noční režim. Exhibition režim je pěkný doplněk tak trochu ve stylu Apple, který ale využijí zejména majitelé Touchstone kolébky. Touchstone nabíječka je podle mého názoru velmi pěkný kousek příslušenství, který navíc v případě HP Veer řeší několik nevýhod spojených s jeho nestandardním systémovým konektorem.

Závěr

HP Veer je tak trochu fascinující ukázkou toho, jak malé dnešní smartphony mohou být a co všechno zvládají. Doufejme, že je také dobrou předzvěstí dalšího vývoje platformy webOS, která v roce 2010 spíše stagnovala. Možná i díky tomu a proběhnuvšímu spojení společní HP a Palm je však s Veer bohužel spojen s několika „existenčními“ problémy webOS ekosystému, které jsou možná ještě horší, než jsou hardwarové nectnosti samotného přístroje.

První věcí je, že Veer na trh přichází vedle dnes již téměř nepodporované větve starších Palm přístrojů. Podle mého názoru bylo lepší s vypuštěním přístroje na trh počkat do doby, než se začnou prodávat také Pre 3 a TouchPad tak, aby tyto přístroje tvořily ucelenou nabídku.

Trochu mi také uniká smysl vypuštění takovéhoto přístroje. Podle mě byla koncepce ve stylu Pixi pro přístroj této cenové kategorie optimální, navíc umožňovala použití standardních konektorů a zachování výměnné baterie. Pokud by se s minimálními náklady aktualizovala vnitřní výbava a zlepšila se kvalita konstrukce, byly by vyhlídky na tržní úspěch podle mého názoru mnohem lepší. Místo toho se plýtvalo na zdrojích, které mohly být věnovány vývoji systému, TouchPadu nebo třeba podpoře vývojářů.

V současné době je tak pořídit doporučení HP Veer kvůli všem jeho vlastnostem docela složité. Může za to zejména jeho konektor a s ním spojené problémy s konektivitou, nabíjením, připojením sluchátek apod. Nicméně se na model Veer spolu s připravovaným tabletem TouchPad musíme dívat alespoň jako na předzvěst toho dobrého, čeho se platforma webOS pod vedením HP v budoucnu dočká.

Zdroj: Kris Keilhack pro Palm InfoCenter.com