PDASoft

HTC Desire - nejvyšší z Android řady
Publikováno: Úterý, 20.04. 2010 - 00:00:00
Téma: Mobilni zařízení na cestách


HTC Desire je v současné době nejvybavenějším telefonem výrobce s operačním systémem Symbian ve verzi 2.1. Uživatele se bude snažit nalákat na nádherný AMOLED displej, rychlý procesor Snapdragon taktovaný na frekvenci 1 GHz či nejnovější revizi upraveného prostředí HTC Sense UI. Jak si novinka povede s konkurencí z vlastních řad (HTC Legend) i ostatních výrobců (Google Nexus One, Apple iPhone a další)?



Hardware

Desire má v oblasti designu hodně společného s Nexus One, takže nám připadal velmi povědomý. Oba přístroje používají operační systém Android 2.1, mají stejný procesor, baterii o kapacitě 1400 mAh, totožný 3,7 palcový AMOLED displej s rozlišením 800 x 480 bodů, pětimegapixelový fotoaparát s automatickým ostřením i totožné množství paměti, které je 512 MB, a podobné je i fyzické zpracování přístrojů a hmotnost. Najdeme zde však i rozdíly - Desire nabídne větší operační paměť (o 64 MB), postrádá druhý mikrofon na zadní straně pro redukci okolního šumu, místo dotykových tlačítek pod displejem nabízí klasická hardwarová a navigační trackball nahradil u telefonu od HTC optický joystick. Klasická tlačítka na telefonu od HTC se ovládají lépe, nicméně u Nexus One jsou tlačítka blíže displeji, což přispívá pohodlnému ovládání jednou rukou. Za design si Desire zaslouží stejnou pochvalu jako dříve testovaný Legend - je opravdu povedený.

Bližší pohled na oba přístroje mezi nimi ovšem odhalí i zásadní rozdíly - teoreticky by měl být skeleton HTC Desire pevnější než staromódní schránka Google Nexus One, ale raději jsme naše domněnky nijak blíže neověřovali. V opravdu upnuté kapse jeansů by si ale pravděpodobně nejlépe vedl díky svému provedení třetí do party - HTC Legend.

Aby jste se dostali k baterii, slotu pro SIM kartu a slotu pro microSD kartu, budete muset odstranit zadní kryt vyloupnutím skrze drobnou štěrbinu podobně jako u HTC Hero. Alespoň ze začátku to není příjemný zážitek, protože se budete obávat, že si zlomíte nehet nebo se rozbije celý kryt a určitě bychom zde rádi viděli nějaký jiný mechanismus otevírání. Oba kryty využívají příjemnou soft-touch povrchovou úpravu, kterou jistě uvítáte nejenom v chladném ranním počasí, ale i při každodenním používání, protože výrazně zlepšuje pocit z držení přístroj v ruce.

Na zadní stranu výrobce umístil čočku fotoaparátu, LED blesk a hlasitý reproduktor. Na rozdíl od Nexus One zde chybí druhý mikrofon, který má údajně zvýšit kvalitu hovoru, podle našich testů jsme si ale ničeho takového nevšimli a druhý mikrofon nám tedy nechyběl. Když už jsme byli u kvality reproduktorů, hodí se zmínit, že oba si vedou dobře - jak sluchátko pro telefonování s přístrojem přiloženým k obličeji, tak hlasitý odposlech poskytující zcela dostatečnou hlasitost i kvalitu. Na rozdíl od reproduktorů si pochvalu nezaslouží standardně dodávaná sluchátka, jejichž kvalita je srovnatelná s levnými sluchátky pro iPOD - zvuk není příliš jasný a navíc jim chybí basy, takže za jediné pozitivum lze považovat ovládací modul se třemi tlačítky na svém těle.

Displej nepotřebuje žádné větší představování - o výhodách i nevýhodách AMOLED displejů toho již bylo napsáno mnoho a mnoho. Díky vyššímu rozlišení je zobrazení ostřejší než u HTC Legend, jinak je jejich kvalita srovnatelná, což se dá aplikovat i na čitelnost displeje na slunečním světle. Ta by rozhodně mohla být lepší. Doufejme, že se již brzy začnou používat displeje typu Super AMOLED.

Při testech výdrže jsme dosáhli podobných výsledků jako u Legendu - občas jsme si prohlédli nějaké webové stránky přes 3G, pořídili několik fotek a videí, velmi často poslouchali hudbu a někdy rádio a na pozadí běžela Twitter aplikace a Gmail, tapeta byla klasická neanimovaná - tímto stylem používání vydržel Desire dech asi na šest hodin, což je srovnatelné s podobnými modely. Při trochu méně náročném používání jsme se dostali na hodin osm - zkrátka nabíjecí kabel je dobré mít vždy po ruce.

Fotoaparát

HTC Legend, HTC Desire i Google Nexus one jsou fotoaparátem s rozlišením pět megapixelů, dalo by se tedy očekávat, že srovnatelná bude i kvalita pořízených fotografií. Překvapením proto je, že se zde setkáváme s výraznými rozdíly. Rozdílné jsou již poměry stran fotografií - Nexus One fotí v klasickém poměru stran 4:3, Legend fotí v poměru stran 3:2 a Desire pořizuje snímky s poměrem stran 5:3. Podobným rozdílům se nevyhnula ani natáčená videa. Kvalita pořízených snímků z modelu Desire je asi nejlepší, přestože barvy mají trochu studený nádech. Společnou vlastí všech tří modelů je jejich chování v horších světelných podmínkách, kdy se dostávají do potíží.

Fotografie se tedy mohou i přes problémy s barevným podáním pochlubit velmi dobrou použitelností. Fotografie pořízené za dne občas vycházely trochu podexponované, ale byly ostré. Špatné nebyly ani snímky pořízené v noci, i když zde už byl viditelný šum. Skvělé byly fotografie blízkých předmětů, obzvláště, pokud jsme si vyhráli s funkcí Touch-focus pro ostření pomocí prstů. Celkově tedy od HTC Desire nemůžeme očekávat to nejlepší, co můžeme u telefonů v současné době vidět, ale pro zachycení momentek je více než vhodný.

Software

Ani u operačního systému se toho příliš nezměnilo. Součástí nové verze Sense UI jsou nové funkce Friend Stream pro zobrazování aktuálních informací ze sociálních sítí (Facebook, Twitter a Flickr) nebo vylepšená možnost přepínání mezi jednotlivými plochami. Nijak se nezměnila ani podpora multimediálních formátů - AAC, AMR, OGG, M4A, MID, MP3, WAV a WMA. Vzhledem k tomu, že systém je velmi svižný i na přístrojích s pomalejším procesorem, nedalo se v tomto případě očekávat nejmenší zaváhání a tak tomu skutečně také je. 576 MB paměti RAM je skutečně velkorysý prostor, který snad ani není možné vyčerpat. Na chodu systému se jen slabě podepisují “živé” animované tapety, které jsou sice pěkné, ale mají i vliv na výdrž baterie.

Podobně jako na Legendu je i na Desire přeinstalován Flash Lite přehrávač. Zde se výhoda rychlejšího procesoru popřít nedá, ale popřít se nedá ani fakt, že je zde ještě potřeba odvést hodně práce, než bude vše fungovat dokonale. Z několika námi vyzkoušených webů totiž uspokojivě fungovalo přehrávání videa pouze na BBC, takže se stále jedná spíše o sázku do loterie. Na rozdíl od Nexus One zde chybí funkce pro převádění řeči na text nebo označení "Google experience".

Závěr

HTC Desire je ukázkou dalšího velmi pěkného kousku práce od HTC, mezi jehož charakteristiky patří výborné hardwarové zpracování i špičkový software, kterému lze vytknout snad jen ten nedotažený Flash. Některé hlasy tvrdily, že jeho existence je kvůli Nexus One zbytečná, dovolíme si ale nesouhlasit - už kvůli tomu, že Desire je dostupný mnohem většímu počtu potenciálních zákazníků.

Podívejme se i na otázku, zda-li se vyplatí připlatit si oproti HTC Legend. Oproti němu dostanete zejména větší a ostřejší displej, výkonnější procesor, animované tapety a nahrávání videa v trochu vyšším rozlišení. Legend oproti tomu nabídne pro většinu uživatelů příjemnější ovládání jednou rukou a konstrukci z jednoho kusu kovu připomínající výrobky Apple. Nejlepší tedy bude, když si každý oba přístroje vyzkouší na vlastí oči a rozhodne se až poté.

Srovnání s Nexus One také není nijak jednoduché, na první pohled sice nabídne dva mikrofony s technologií pro potlačení okolního šumu během hovoru či jednolité tělo, na tu druhou ale pro většinu uživatelů spíše horší dotyková tlačítka či (časem pravděpodobně nespolehlivý) trackball. Největší výhodu má v o něco lepším fotoaparátu a převádění řeči na text. Náš hlas by vyzněl spíše pro Desire - kvůli přirozenějšímu zvuku při hovoru, lepším tlačítkům, optickému joysticku či výbornému napojení na sociální sítě.


Zdroj: Richard Lai pro engadget.com







Tento článek si můžete přečíst na webu PDASoft
http://www.pdasoft.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.pdasoft.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=4641