Jak fungovala navigace počátkem dvacátého století? Pochopitelně bez satelitů, ale s uživatelským rozhraním podobným dnešním navigačním systémům. Mapa se akorát místo LCD zobrazovala na papír a posouvání po mapě neobstarávala výkonná elektronika ve spolupráci se satelitem, ale lidská ruka.

Kuriózní zařízení Plus Fours Routefinder vzniklo v roce 1920 a jeho cílem bylo pomoci řidičům při cestování po Spojeném království. Vzhledem k nízkému počtu aut na silnicích se však tento zajímavý vynález nikdy nedočkal komerčního úspěchu. Přístroj se nosil na zápěstí jako hodinky a ve své podstatě dělal přesně to, co dnes nabízejí moderní satelitní navigace. Použitá technologie spoléhala na papírové mapy namotané na dřevěných válečcích, jimiž řidič během cesty otáčel a tím posouval obraz na "displeji". Pro snadnější orientaci byly mapy opatřené údaji o vzdálenostech a konec cesty byl označen hláškou "Stop". Při pohledu na tuhle bizarní věc člověk teprve plně docení význam elektronických zázraků poslední doby – LCD, paměťové karty a systém GPS je ve srovnání s krabicí plnou smotaných papírků o poznání přitažlivější. Dnes je Plus Fours Routefinder součástí výstavy zvláštních a zajímavých vynálezů z let 1851 až 1951, která je k vidění v londýnské národní knihovně.