|
Druhý díl našeho miniseriálu o PDA je o tom, co se vlastně skrývá pod
kapotou ...
|
Ať již jde o jakékoli PDA, základní díly jsou vždy stejné:
- procesor
- operační systém
- paměť
- zdroj energie
- LCD displej
- tlačítka a dotykový displej nebo klávesnice
- porty pro vstup a výstup dat
- software pro PC
Operační systém
Operační systém obsahuje předprogramované instrukce, které procesoru říkají,
co má dělat. V porovnání s PC jsou operační systémy PDA méně komplexní a
mají obecně méně instrukcí a menší nároky na paměť. Například starší verze
operačního systému Palm OS zabíraly méně než 100 kB, což není ani jedno
procento Windows 98 nebo Mac OS. U dnešních PDA většinou najdeme jeden ze
dvou operačních systémů - Palm OS nebo Windows Mobile / Pocket PC, založený
na Windows CE. Palm OS je menší, pracuje rychleji a mnozí uživatelé tvrdí,
že má jednodušší ovládání, zatímco microsoftí produkty více pracují s
multimédii (bez jakéhokoli přídavného softwaru přehrávají MPEGy a MP3),
v základní výbavě nabízejí grafické rozhraní podobné stolním Windows a jsou
kompatibilními se stolními formáty (Word, Excell). Operační systémy pro
Pocket PC jsou však velké, pomalé a mají složité ovládání. Dalším důležitým
aspektem je systém rozpoznávání písma. Zde zatím stále vede Palm, avšak
Microsoft se na něj stále dotahuje. V žádném případě však nelze jednoznačně
rozhodnout, který ze systémů je lepší a tak je na trhu mnoho společností,
které vyvíjejí software pro obě platformy zároveň.
Procesory
Jako u všech ostatních stolních i přenosných počítačů tvoří jádro PDA
procesor. Procesor je mozkem PDA a podle naprogramovaných instrukcí
koordinuje všechny jeho funkce. Na rozdíl od klasických PC používají PDA
procesory menších rozměrů, které jsou zároveň levnější a produkují méně
tepla, což je vykoupeno nižším výkonem. Rychlost těchto procesorů však
zcela vyhovuje všem operacím, které se po PDA vyžadují a některé novější
stroje s výkonem kolem 400 MHz už jsou dokonce tak rychlé, že je zatím
žádná PDAčkovská aplikace nedokáže stoprocentně využít. Dlouhou dobu na
tomto poli jednoznačně vládly výrobky řady Motorola Dragonball s frekvencí
kolem 33 MHz, které později nahradily rychlejší ARMy, které již přesáhly
magickou hranici 100 MHz! , a ještě rychlejší procesory rodiny Intel
XScale, které v současné době na tomto poli kralují.
Paměť
Vzhledem k tomu, že PDA z pochopitelných důvodů (zatím) nemají pevné disky,
musí data skladovat jiným způsobem. Ke skladování operačního systému a
základních programů (adresář, kalendář, poznámky) slouží z PC známá paměť
ROM (read-only memory), která zůstává beze změn i když se zařízení vypne.
Všechna ostatní data a uživatelem přidané aplikace se ukládají do paměti
RAM (random access memory), což urychluje spouštění aplikací protože se
nemusejí odnikud načítat. Při provádění změn jsou tyto navíc automaticky
ukládány, takže odpadá příkaz "uložit", což představuje dvojsečnou zbraň,
neb se sice šetří čas, ale s trochou smůly může dojít i ke ztrátě dat. Při
vypnutí přístroje na paměti RAM stále zůstává ma! lé napětí, takže se
uživatel nemusí bát o to, že by o svá data přišel.
Ještě zbývá dodat, že ROM některých PDA lze flashnout, čímž lze upravit,
vymazat či nahradit nejen vestavěné aplikace, ale i operační systém.
Všechny dnešní PDA navíc mají jeden nebo více slotů pro různé přídavné
paměťové karty, z nichž jednoznačně nejrozšířenější je formát SD/MMC a
jejich velikost se pohybuje od desítek MB do GB a rychlost různých typů
karet se značně liší.
Baterky
Ačkoli PDA v minulosti používali vyměnitelné AAA baterie, dnešní modely se
spoléhají na vestavěné Li-Ion či Li-Pol akumulátory s výdrží většinou kolem
šesti hodin (bližší informace o výdrži jednotlivých strojů jsou
zde).
Detailní informace o tom, jak maximálně prodloužit životnost baterie najdete
zde.
Snad jen dodám, že když PDAčku zcela dojde šťáva, uživatel ztratí všechna
data kromě těch, která jsou v ROM nebo na kartě.
V příštím díle si posvítíme na technologie pro vstup dat.
