Technologie vyhlazování písma má už nejen u kapesních počítačů docela dlouhou tradici. Ačkoli je tato technologie mnohdy nazývána spíš jako "rozmazávání písma" (a tato definice je na některých kapesních počítačích pravdě velmi blízko), je skutečnost samozřejmě trochu složitější.

S ClearType...	... a bez něj

Technologie:

LCD displeje: bod na klasickém TFT displeji tvoří tři sloupečky pro RGB složky. Antialiasing je tedy možný na subpixelové úrovni, kdy ze sousedního pixelu je použita jen přímo sousedící barevná složka (B u levého a R u pravého). Výsledkem je jemnější a lépe čitelné vyhlazování textů.

RGB displeje (tradiční monitor televizního typu): Zde by se situace mohla zdát poněkud složitější, protože narozdíl od TFT displejů by se při použití stejného principu nevyhlazovaly sousedící sloupce, ale řádky. Samozřejmě řešením je jednoduchá úprava, která bezvadně vyhladí písmo i na klasickém displeji.

Využití na PDA s PalmOS:

Černé pozadí	- u ClearType se bílé písmo "ztrácí"

Vzhledem k tomu, že se jedná o softwarovou úpravu zobrazování, mohlo by se zdát, že vyhlazování písma na PDA s PalmOS nebo s PocketPC by mělo být zcela stejné. Není tomu tak - základní filozofií PalmOS je co nejjednodušší a rychlý systém, což se mu daří. Proto operační systém žádnou podporu vyhlazování písma vestavěnu nemá. Ale vzhledem k výrazně jemnějšímu rozlišení oproti PocketPC už tato technologie ve většině případů nemá smysl. Přesto však uvedu několik případů, kdy smysl má a lze ji použít:
WordSmith a low-res displeje: Nejprve je nutné pomocí FineType Converteru vytvořit font do textového editoru WordSmith. U klasického rozlišení 160*160 má smysl jedině font Tahoma, vyhovující je ještě i Arial. Ostatní fonty už jsou příliš složité a ani vyhlazování písma nepomůže. U programu WordSmith se podpoře vyhlazování říká "High Resolution", což je poněkud zavádějící označení...
WordSmith a složitější fonty: zde bych napřed rád upozornil na rozdíl ve velikosti úhlopříčky displejů Sony a Palm: Sony má zhruba o 5 mm menší zobrazovací plochu, což při stejném rozlišení znamená ještě o fous jemnější displej. Takže použití vyhlazování písma na Sony u obyčejnějších fontů není potřeba, zato u Palmů už je rozdíl velmi patrný. Ale například při použití fontu ZapfChaltCee (a dalších ozdobných fontů) je už velký rozdíl mezi vyhlazeným a nevyhlazeným písmem i na Sony.
Použití na černobílých (šedivých) displejích: Zde nejde ani tak o barevnost displeje, jako spíš o rychlost procesoru, protože vyhlazování písma je docela náročné a na mém 33 MHz Sony SL10 s HiRes displejem je zpomalení natolik nepříjemné, že ho nepoužívám. A právě na černobílých displejích nastává ono "rozmazávání písma", které také není příliš příjemné.

ClearType je skvělé zejména u kurzívy	Bez ClearType je písmo velice hrbolaté

Využití na PocketPC:

Na PocketPC je situace o dost jiná - technologie MS ClearType je zde používána už několik let a s ohledem na rozlišení, kde je při 240*320 už pixelizace celkem výrazná, je její použití vcelku výrazným vylepšením při jakékoli situaci, zejména však při čtení knížek. Podporu ClearType lze zapnout jednak přímo v systémovém nastavení displeje, jednak některé programy mají tuto volbu volitelně (textový editor TextMaker, z kterého je většina sejmutých obrazovek, TodayPlayer...).
Použití ClearType: Na mnoha sejmutých obrazovkách, které jsem zde přiložil, můžete vidět rozdíl mezi využitím a nevyužitím této technologie. Shrnutí je vcelku jednoznačné: normální písmo bez kurzívy a netučné je zobrazeno vcelku čitelně i bez ClearType. Zato kurzíva je už mnohdy bez ClearType skoro nečitelná a u menších fontů je špatně čitelné i tučné písmo: zde je tedy použití ClearType velkou výhodou, možná i nutností.
Zkušenosti s ClearType: Tuto technologii jsem zkoušel už na iPaq 1915, kde bylo její zobrazení perfektní a čitelné ze všech úhlů. Potíže však nastaly při testování na Aceru n10: ten má poněkud horší displej, zejména při zobrazení pod úhlem. Na Aceru došlo totiž k tomu, že pod větším úhlem se písmo jakoby slévalo a mohutnělo (resp. pixely, které jsou při ClearType použity jako světlé začaly být pod úhlem tmavší až na úroveň černého písma). Nevím, jak na ostatních PocketPC, ale zde záleží velice na displeji - pokud jsem si chtěl číst pod úhlem na posteli, ClearType jsem prostě vypnul - pak žádné takovéto efekty nenastávaly.
Také, jak můžete vidět na spodním obrázku vpravo, se mi mnohdy tučné písmo zobrazovalo bez ClearType. Proč? Jde o to, že PocketPC používají podobně jako stolní počítač TTF fonty, kde bývá tučné písmo definováno samostatně. A jestliže tučný řez písma chybí, počítač ho sice tučně zobrazí, ale už ho není schopen vyhladit (takže zde bych viděl největší rozdíl oproti vyhlazování ve WordSmithu - ten je schopen vyhladit cokoli, koneckonců používá vlastní font. Ale i když má k dispozici jen velmi jednoduché systémové písmo, dokáže z něj udělat krásnou kurzívu nebo tučné písmo. Nevýhodou WordSmithu pak je, že neumí zobrazit fonty barevně, což ClearType nečiní nejmenší potíž).

Využití ClearType na stolním PC:

Pro komplexnost zde uvedu také zkušenosti ze svého stolního počítače, kde jsem si vyhlazování písma ClearType také zapnul (menu Nastavení - Ovládací panely - Zobrazení - Vzhled - Efekty - používat metody vyhlazování písem ClearType - platí pro WindowsXP). Rozdíl je velice patrný, podobně jako u PocketPC, zejména při zobrazení kurzívy - ta najednou není hrbolatá, ale krásně jemně hladká. Takže vyhlazování písma pomocí ClearType bych rozhodně doporučil a to zejména tam, kde se monitor používá s menším rozlišením. I na stolním PC jsem však narazil na menší vadu na kráse - popisy ikon na ploše získají najednou černé pozadí a nejsou pak zrovna nejlépe viditelné...

Hodnocení:

Tato technologie, ať už v jakékoli podobě, je dle mého názoru velice příjemná a uživatel pak bude mít mnohem příjemnější zážitek ze sledování displeje svého počítače. Největší význam této technologie bych viděl u PocketPC se standardním rozlišením, zejména při použití menších písem. Použití podobné technologie na Palmu má své opodstatnění, ale již ne tak silné jako u PocketPC - u Palmu bych to viděl spíš jako kosmetickou úpravu než jako podstatné vylepšení zobrazení.