V jednom z mála rozhovorů, které jeden ze dvou CEO společnosti RIM – Mike Lazaridis – poskytl, se sám sebe ptal:

„Proč lidé neoceňují náš profit? Proč lidé přehlížejí růst naší značky? Proč lidé zapomínají na to, že jsme se během uplynulých čtyř let rozšířili po celém světě? Proč si lidé nevšímají toho, že spolupracujeme s 500 mobilními operátory ve 170 zemích, kde se mluví 30 odlišnými jazyky?“

Sám pak doplnil: „Nerozumím plně tomu, proč se v souvislosti s naší značkou nese jakýsi negativní sentiment, ale nemám prostě čas s tím bojovat. Naučil jsem se totiž, že jedinou odpovědí je stále se zlepšovat, stále se zlepšovat a stále se zlepšovat.“

Lazaridis své rozčarování ohledně postojů ke značce RIM, která vyrobí mobilní telefony BlackBerry využívané např. i v Bílém domě, podpořil několika zajímavými čísly. Během posledního fiskálního roku se společnosti podařilo prodat rekordních 52,3 milionu telefonů, což je 43% nárůst oproti předchozímu roku. Souhrnné příjmy za poslední čtvrtletí loňského roku činili 924 milionů USD, což také předčilo očekávání.

I přestože RIM navíc na 19. dubna připravuje uvedení svého první tabletu BlackBerry Play, pochybnosti spojované s touto společností snad nikdy nebyly větší.

Podle některých analytických společností je právě teď společnost RIM na svém vrcholu a čeká ji pokles, stejně jako se tomu stalo například v případě Palmu. O tom by také v době jeho největší slávy málokdo čekal, že jej přežije i natolik okrajová společnost, jakou v té době RIM bylo. Telefony BlackBerry se také začínají totiž potýkat se zastarávajícím operačním systémem a ani nárůst v počtu prodaných kusů není v porovnání s např. 93% nárůstem iPhonu tak výrazný.

Jednou z nejdůležitějších prodejních vlastností dnešních smartphonů je počet aplikací, které pro danou platformu existují. V případě BlackBerry lze hovořit maximálně o desítkách tisíc, v případě Applu či Androidu však hovoříme rovnou o stovkách tisíc. BlackBerry jsou zařízení oblíbená pro svou práci s elektronickou poštou, zejména pak mezi uživateli a institucemi, kde hraje velký význam bezpečnost, jako jsou např. velké korporace nebo i vládní úřady. Není žádnou výjimkou narazit na uživatele, kteří používají BlackBerry na práci s elektronickou poštou a iPhone na všechno ostatní.

I to vedlo řadu analytiků i investorů k položení otázky, zda může BlackBerry dlouhodobě pod tlakem Androidu, iPhonu a případně i iPADu, udržet svou tržní pozici. O propadu značky je přesvědčen Jean-Louis Gassée, jeden z nejvyšších mužů společnosti Apple, který dříve působil také ve společnosti Palm. Nebojí se použít ani silnější výrazy, když říká, že lidem v BlackBerry se podařilo vytvořit skvělou společnost, ale zároveň se chovají jako idioti.

Jim Balsillie, jeden z CEO společnosti RIM však odmítá, že by společnost nebyla připravena na změny, které se na současném mobilním trhu odehrávají. Dodává ale, že si je vědom toho, že kdyby společnost svůj tablet PlayBook představila dřív, byla by vnímána lépe. Zároveň také souhlasí s jednou věcí: „Mnoho společností zaváhalo a nedokázalo se včas přizpůsobit období, kdy se z mobilních telefonů stávaly výkonné miniaturní computery.“

„Žádná jiná technologická společnost tento přechod nezvládla tak dobře, jako se to podařilo Applu s jeho mobilní platformou,“ říká Balsillie ve svém interview. „Přechod na nové operační systémy byl velmi složitý, což si mnozí ani nedokáží představit. Právě toto je místo, kde některé jiné společnosti umíraly.“

Balsillie však pokračuje tím, že právě PlayBook bude důkazem, že i společnost RIM se zvládla tržním změnám přizpůsobit. PlayBook je pro společnost důležitý zejména v tom, že se jedná o první zařízení, které od počátku značky poběží na nové platformě. Stejný software se však v budoucnu objeví i na mobilních telefonech, které by měly být představeny během několika měsíců.

Richard Tse, analytik torontské společnosti Cormark Securities k novému systému společnosti BlackBerry říká, že by to mohl být pro RIM takový milník, jakým se pro Apple stal v roce 1996 návrat Steva Jobse. Právě na něm by mohla být založena budoucnost značky, stejně jako se tomu stalo právě u Apple a softwaru, který získal od Jobsovi společnosti NeXT Computer.

Příkladem, jak to vypadat nemá, může být společnost Palm. Palm nebyl jako průkopník ve výrobě kapesních počítačů schopen dotáhnout nový operační systém, což vyústilo v takové problémy, že nakonec musel – dá se říci nuceně – přejít pod společnost HP. V HP se na práci inženýrů společnosti Palm snaží navázat a již brzy by se měl na trhu objevit tablet TouchPad se systémem webOS.

Apple měl NeXT, BlackBerry sáhlo po jiné kanadské společnosti, QNX Software Systems, kterou získalo zhruba rok zpět. QNX Software Systems se dříve specializovala na vývoj vysoce spolehlivých operačních systémů např. pro automobily či letadla, ale také třeba pro nukleární reaktory.

PlayBook má sedmipalcový displej a váží méně než půl kilogramu. O jeho pohon se stará výkonný dvoujádrový procesor schopný obsluhovat několik aplikací současně. Díky spolupráci se společností Adobe by mělo být zajištěno i bezproblémové přehrávání videa ve formátu Flash (dokonce prý i na velkých obrazovkách televizorů). Zařízení od Applu nejsou schopna s Flash obsahem pracovat, protože to údajně výrazně snižuje výdrž baterie. Podle Lazaridise je nový systém od RIM energeticky nenáročný, PlayBook by měl vydržet na jedno nabití 8 – 10 hodin (iPAD 2 vydrží nejméně 10 hodin).

PlayBooku ale bohužel budou chybět aplikace, které by nás o jeho výkonu dokázaly přesvědčit. Aplikace vývojářů třetích stran jsou dnes pro úspěch jakéhokoli zařízení klíčové, ale právě podle vývojářů je vývoj aplikací pro produkty společnosti RIM obtížný a nákladný.

Svědčí o tom i aplikace Matchbook Jasona Schwartze. Tato aplikace slouží k zaznamenávání informací o navštívených barech a restauracích. Autor programu si před zahájením práce na jeho vývoji zhotovil výzkum, z jehož výsledků vyplynulo, že by nejčastějšími uživateli aplikace takovéhoto druhu byly majitelé přístrojů BlackBerry ženského pohlaví. Navzdory tomu byla ale první verze této aplikace určena pro iPhone.

„Nejrychleji a nejlevněji na trh dostanete program pro iPhone,“ říká Schwartz. „U Applu je to jednoduché, v případě BlackBerry skoro ani nevíte, kde začít.“

Tyler Lessard, vice prezident společnosti RIM pro vztahy s vývojáři, uznává, že společnost nebyla vzhledem k menším vývojářům příliš vstřícná, to se ale podle něho nyní razantně mění. Velmi pomalu dává společnost vývojářům také nástroje pro vývoj sofistikovaných aplikací, což ještě více platí v případě připravovaného tabletu. I tak však společnost Eletronic Arts připravila pro PlayBook svou závodní hru Need for Speed.

Mezeru v nabídce aplikací se bude PlayBook snažit vynahradit emulátory schopnými spouštět nejenom programy určené pro starší přístroje BlackBerry, ale také pro Android. Omezením však je, že tyto programy bude nutné stahovat ze speciálního obchodu společnosti RIM.

I kdyby se společnosti RIM podařilo, na co sáhne, bude to mít v napodobení úspěchu tabletu iPAD velmi složité. Taková Motorola Xoom založená na tabletu byla recenzenty přijata velmi dobře, podle odhadů Deutsche Bank se však od února neprodalo více než 100 000 kusů. Pro porovnání – iPADu 2 se prodalo během prvního víkendu milion kusů.

Motorola Xoom je ale dražší než iPAD. Zde by mohl PlayBook bodovat, protože se začne prodávat za stejnou cenu, jako jeho rival od Apple: tedy 499 USD.

RIM má však něco, čím se výrobci přístrojů s Androidem chlubit nemůžou: dobré kontakty s korporacemi a státními institucemi. Přístroje od RIM totiž poskytují zaměstnavatelům dokonalý přehled nad přístroji svých pracovníků a umožňuje využívat i vysoce zabezpečené technologie pro přístup k citlivým datům na nejvyšší úrovni.

Podle Balsillieho možná nebude RIM hrát tak důležitou roli v globálním pohledu, což je docela smířlivý pohled na věc někoho ze společnosti, která tak dlouho patří na špičku. Napovídá však, že i menší tržní podíl na rychle rostoucím trhu není vůbec špatný.

„Upřímně: kolik lidí na světě používá počítač v telefonu a kolik takových přístrojů bychom měli v příštích pěti letech prodat, abychom se mohli cítit jako úspěšní?“ ptá se, aniž by si odpovídal. A končí: „Skutečnost je taková, že nemusíte prodávat přístroje pro všechny lidi.“

Zdroj: IAN AUSTEN pro New York Times.com